Kopírovací monopol nemotivuje autory, ale nakladatele

24. 09. 2012 1:05:14
Kopírovací monopol nemotivuje autory, aby psali nové knihy. Za to motivuje nakladatele, aby na knižním trhu likvidovali jakoukoliv konkurenci. Případ „provokatérky“ Julie Schrammové ukazuje, jak nakladatelé používají starého triku, aby si zachovali dominantní postavení na knižním trhu. A to i přes to, že používají dávno zaostalé technologie, které by svobodná soutěž rychle vytlačila.
Julie Schrammová na Spolkovém stranickém sněmu Pirátů v roce 2012
Julie Schrammová na Spolkovém stranickém sněmu Pirátů v roce 2012Bastian Haas

Julie Schrammová, která sedí v předsednictvu Pirátské strany Německa, vydala knihu Klikni si na mě. Ta vzbudila pořádné pozdvižení mezi členy Pirátské strany. Ne kvůli názvu, který vyvolává dojem politické prostitutky, ale kvůli jejímu nakladateli. Ten začal jejím jménem posílat žádosti o smazání na servery, které knihu nabízely volně ke stažení.

Nejprve si připoměňme, že jedno z prvních ospravedlnění kopírovacího monopolu obsahuje Ústava Spojených států amerických. Ta dává parlamentu pravomoc „podporovat vědecký pokrok a uměleckou tvorbu tím, že stanoví omezenou dobu, po kterou budou mít autoři výlučná práva ke svým dílům.“

Kauza Julie Schrammová poskytuje skvělý příklad, na kterém lze srovnat fungování kopírovacího monopolu s jeho deklarovaným účelem, kterým je podpora vědeckého pokroku a umělecké tvorby, přičemž se zaměřuje na dlouhodobé trendy, k nimž by jistě bylo možné najít i výjimky.

Nakladatel se odvolává na autora,...

V roce 1709 byl přijat první „autorský“ zákon pod názvem Statut královny Anny. Zákon potvrzoval monopol nakladatelů v době trvání 14 let, který získají se souhlasem autora. Monopol nakladatele na šíření díla byl poprvé zdůvodněn blahobytem autora.

Argumenty odpůrců, kteří zákon považovali jen za výsledek nakladatelské lobby a varovali před monopolem na knižním trhu, se potvrdily. Zavedení kopírovacího monopolu způsobilo, že v Anglii v té době jezdili nakladatelé ve zlatých kočárech, zatímco v Německu, kde kopírovací monopol neplatil, se vydávalo desetkrát tolik knih na obyvatele.

Ačkoliv kopírovací monopol existoval na knižním trhu již dříve (například jako odměna za registraci u panovníka nebo církve), teprve postoupení práv autora nakladateli a teze, že bez monopolu by se autor neuživil, umožnily jeho obhajobu před širokou veřejností. Také dnes je kopírovací monopol hlavním důvodem, proč si nakladatelé v porovnání s ostatními subjekty na tržním trhu uchovávají dominantní postavení, které by při liberálním autorském právu a sdílení na Internetu vůbec nepřicházelo v úvahu.

Příklad: V případě Schrammové je odvolávání na autora zvlášť patrné. Na stránkách s odkazem na smazanou knihu je informace o tom, jak kniha byla odstraněna na žádost samotné autorky, ačkoliv jde o aktivitu nakladatele.

...ale autoři jsou závislí na nakladateli...

Ve skutečnosti má autor slabé vyjednávací postavení v porovnání se zavedeným nakladatelstvím. Pouze nejpopulárnější autoři si mohou vyjednat nestandardní podmínky. Existující distribuční sítě fungují v Evropě stále přes pulty knihkupectví a sdílení přes Internet se omezuje jen na část počítačově gramotné populace.

Slabé postavení vůči nakladateli má autor také ve vědě. Bez publikace v zavedených nakladatelstvích není článek ve vědecké komunitě vůbec uznán. Výjimkou je pouze několik dynamických oborů jako např. částicová fyzika, kde články před ediční úpravou zveřejňují sami vědci ve veřejných archivech na webu.

Pokud mají autorské zákony nějaký smysl, je to právě vyvážení faktické nerovnosti mezi autorem a nakladatelem.

Příklad: Schrammové se povedlo vyjadnat leccos. Za deset let bude kniha volně k dispozici, vydavatel se zavázal uživatele nejprve upozornit, než proti němu začne využívat zákonné prostředky, kapitoly knihy smí Schrammová postupně zveřejňovat na svém webu,... nicméně knihu stále nesmí dát k dispozici k nekomerčnímu užití, jak to Pirátské strany navrhují v programu. Ačkoliv požadavky na odstranění knih jsou rozhodnutím nakladatele, rozhodně nejde o ideální situaci a mezi Piráty vyvolala Schrammová právem pobouření.

Pokud má s vyjednáváním svobodnějších podmínek problém i členka předsednictva německých Pirátů, pro normálního autora je to v zaběhlém systému u velkých nakladatelství téměř nemožné. Je třeba si uvědomit, že pokud bychom kategorický odsudek dotáhli do konce, člen Pirátů by nemohl vydat ani vědecký článek v prestižním vědeckém nakladatelství, neboť tato nakladatelství často také nedovolují další šíření článku.

Piráti neříkají umělcům, aby se na možnosti zpeněžení svých děl v existujícím systému vykašlali, ale aby podpořili jeho aktualizaci, která změní úlohu nakladatelství a přizpůsobí podmínky fungování knižního trhu dostupným technologiím. Do té doby budou o přístupu ke knihám fakticky rozhodovat nakladatelé, kteří na knižním trhu ovládají komerční kanály k široké veřejnosti.

...a nakladatel není motivován k tvorbě, ale k odstranění konkurence.

Zdůvodnění kopírovacího monopolu uvedené v Ústavě Spojených států amerických je klíčové: Kopírovací monopol má motivovat autory k tomu, aby věnovali více času a úsilí tvorbě autorských děl. Ústava má za cíl, aby byl podpořen vědecký pokrok a umělecká tvorba, což jsou hodnoty sdílené celou společností. Kopírovací monopol nebyl zaveden kvůli tomu, abychom zajistili akcionářům nakladatelství dobrou penzi nebo abychom protežovali jinou zájmovou skupinu, ale pro podporu vědecké a umělecké tvorby, která by bez kopírovacího monopolu nevznikla. Ochrana investic vložených do díla je pouze prostředkem, který by měl být tomuto cíli přiměřený a podřízený.

Příklad: V případě Schrammové přítomnost kopírovacího monopolu způsobila úplný opak: Autorka dílo vytvořila, zveřejnila na webu a přístupnila veřejnosti online na serveru Pirátské strany Německa. Výlučné právo nebylo potřeba a kniha se dostala ke všem čtenářům, kteří měli zájem. Teprve potom uzavřela smlouvu s nakladatelstvím, na jejímž základě získalo nakladatelství kopírovací monopol a začalo požadovat smazání knihy na serverech, kde byla k dispozici. Kopírovací monopol zde byl podmínkou, aby se Schrammová dostala do zaběhlých distribučních sítí nakladatelů, nikoliv nástrojem, který by podporoval rozvoj umělecké tvorby ve společnosti. Prosazení kopírovacího monopolu paradoxně vedlo k tomu, že kniha byla pro uživatele méně dostupná.

Příklad: Negativní vliv kopírovacího monopolu znám dobře i ze svého studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde působím jako akademický senátor a člen ediční komise. Zde se například stávalo, že učitel pro účely výuky napsal sbírku příkladů a dal ji studentům k dispozici na svůj web. Jakmile ale podepsal smlouvu s vydavatelem, knihu ze svého webu musel odstranit. Tato situace byla o to pochmurnější, že učitel musel odstranit svou knihu z webu i v případě, že ji vydalo fakultní nakladatelství Matfyzpress, které financuje škola z veřejných prostředků. Situaci se naštěstí podařilo výrazně zlepšit, nicméně například vědecké články zaměstnanců veřejné vysoké školy jsou stále převážně pod zámkem soukromých nakladatelů, kterým za ně musí platit školní knihovny.

Jak v případě smazných stránek s knihou Julie Schrammové, tak v případě vědeckých publikací lze usoudit, že kopírovací monopol často přístup k autorským dílům zhoršuje, neboť nakladatel se snaží zbavit byť virtuální konkurence. Pokud by kopírovací monopol neexistoval, autoři by mohli využít nové distribuční sítě, které by narozdíl od dnešních nakladatelství byly přizpůsobeny možnostem nových technologií. Právě neschopnost naplnit deklarovaný cíl je vedle zásahů do svobody občana hlavním problémem kopírovacího monopolu.


Na skandálu Julie Schrammové je dobře vidět, jak se nakladatel zaklíná autorem, který je na něm v podstatě závislý. Nakladatel pod záminkou zabezpečování příjmu autorů sleduje svůj obchodní zisk. Jde o starý trik používaný již od osmnáctého století. Honba za ziskem v podobě mazání odkazů na webové verze je logická, nicméně je v rozporu s cílem, pro který byl kopírovací monopol zaveden: Kopírovací monopol nepodporuje přístup veřejnosti k dílům, naopak ho komplikuje.

Rozhodující „výhodou“ kopírovacího monopolu v dnešních podmínkách není objektivní prospěšnost užitečnému cíli, nýbrž udržení zavedeného obchodního modelu prodeje kopií a s ním spojeného postavení na trhu šíření informací. Prodej fyzických kopií i nadále dominuje na knižním trhu. Je to zejména proto, že platné právo založené na kopírovacím monopolu je ušito na míru právě centralizovanému prodeji kopií.

Ačkoliv systém kopírovacího monopolu přetrvává, není již variantou právní regulace knižního trhu, která by společnosti nejvíce prospívala z hlediska rozvoje tvorby a vědeckého pokroku. Vyhovuje úzké skupině zavedených nakladatelů. Z případu Julie Schrammové, jejíž kniha musela být kvůli nakladateli odstraněna z webu, je patrné, jak by se měl kopírovací monopol změnit: Právní regulace by neměla šíření znalostí a kultury omezovat, ale podporovat.

Související odkazy

Autor: Jakub Michálek | pondělí 24.9.2012 1:05 | karma článku: 16.39 | přečteno: 1699x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 121 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 28.44 | Přečteno: 599 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 527 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 471 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1827

Jakub Michálek je zastupitel hl. m. Prahy za Piráty, profesí právník se zálibou v autorském právu a svobodném přístupu k informacím.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...