Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pokud soud abolici zneplatní, trestní stíhání se obnoví

18. 01. 2013 14:02:19
Václav Klaus nařídil zastavit trestní stíhání tunelářů započatá před rokem 2005. Nestíhatelnost závažných majetkových zločinů je před Ústavním soudem. Politici a právníci se nemůžou shodnout, co se bude dít, pokud Ústavní soud abolici zruší. Názor, že nejde nic dělat, nesdílím. Naopak si myslím, že platné právo dává dostatečné prostředky, jak v takovém případě postupovat, aby se tuneláři, jejichž trestní stíhání prezident zastavil, dlouho z nakradeného majetku neradovali a aby tento majetek mohl být vrácen poškozeným.
Tuneláři, jejichž trestní stíhání prezident republiky zastavil, protože údajně trvalo moc dlouho, ještě nemají úplně tak vyhráno.Tuneláři, jejichž trestní stíhání prezident republiky zastavil, protože údajně trvalo moc dlouho, ještě nemají úplně tak vyhráno.Klaus, Wikimedia Commons

Především si uvědomme jednu věc: Tím, že prezident nařídí zastavit trestní stíhání, není nijak stanoveno, že se trestný čin stal nebo nestal. Odpověď na tuto otázku může v demokratickém státě podávat pouze nezávislý soud. Nařízení zastavit trestní stíhání (abolice) znamená pouze nestíhatelnost obviněných, nikoliv však zánik trestnosti.

Co dva právníci, tři právní názory

Abolice je výlučně procesněprávní institut - to znamená, že jen brání orgánům činým v trestním řízení v postupu, ale nijak se nedotýká samotné právní povinnosti pachatele nepáchat trestné činy a oprávnění státu pachatele potrestat, pokud se jich dopustí (tomu říkáme trestní odpovědnost neboli trestnost). Už z Ústavy vyplývá, že prezident pouze nařizuje zastavení trestního stíhání, nemůže však nařídit zánik viny. Abolice je upravena výlučně v procesněprávních předpisech (trestním řádu) a Ústava, ani žádný trestní zákon abolici jako důvod zániku trestní odpovědnosti nestanoví. Navíc trestní řád umožňuje, aby se na žádost obviněného pokračovalo v trestním stíhání, jistě tedy není relevantní konstrukce, že by abolicí trestnost zanikla, neboť pak by musela při souhlasu obviněného znovu vzniknout, což je v rozporu se základními zásadami trestního práva hmotného. K tomuto výkladu se přiklání i kolektiv autorů kolem soudce Ústavního soudu profesora Jana Musila, který sepsal učebnici trestního práva procesního.

Jiný názor má jiný kolektiv učitelů trestního práva na Karlově Univerzitě, kteří abolici považují za hmotněprávní institut. Toto pojetí vychází podle mého soudu z již zrušeného trestního zákona z roku 1961, podle jehož výkladu abolicí zanikla společenská nebezpečnost činu, tedy jeden z obecných znaků skutkové podstaty podle tehdejšího práva (materiální). Platný trestní zákoník, kterým se abolice stejně jako všechny úkony prezidenta republiky musí řídit, však obsahuje pouze formální vymezení trestných činů. Posouzení společenské škodlivosti se týká jen uplatňování trestní odpovědnosti orgány činnými v trestním řízení. Žádné ustanovení, na základě něhož by trestnost abolicí zanikala, platný trestní zákoník neobsahuje, tudíž názor o hmotněprávní povaze abolice je neopodstatněný.

Zastavená trestní stíhání budou obnovena

Z těchto důvodů mám za to, že pokud by Ústavní soud zrušil čl. 2 amnestie prezidenta republiky, jak to navrhuje skupina 30 senátorů, překážka trestnímu stíhání by odpadla. Nebyla by ani porušena zásada obnovení trestnosti, neboť podle platných zákonů trestnost nikdy nezanikla, pouze se obviněný stal dočasně nestíhatelným. Amnestie by se v případě zrušení čl. 2 stala spravedlivou vůči poškozeným, neboť by nezmařila obětem trestné činnosti odškonění, jak to ostatně již dnes platí u zbylých dvou forem amnestie (agraciace a rehabilitace). Z trvání trestnosti a z faktu, že rozhodnutí prezidenta republiky není zákonem, lze učinit závěr, že zrušení abolice kvůli protiústavnosti porušuje zákaz trestní retroaktivity.

Jen na okraj uvádím svůj názor, že soudce je podle čl. 95 odst. 2 Ústavy oprávněn posoudit soulad vyhlášené amnestie se zákonem a mezinárodní smlouvou a pokud ji považuje za protiústavní, tak ji neaplikovat. Soud naopak podle mého soudu není oprávněn jiný právní předpis než zákon předložit Ústavnímu soudu, jak se stalo v případě fotbalového bose Chvalovského, neboť zákon ani Ústava soudu takové oprávnění nepřiznávají. Takový návrh by měl být odmítnut jako podaný někým zjevně neoprávněným (§ 224 odst. 5 tresního řádu se týká zákona, nikoliv jiného právního předpisu).

Pokud by Ústavní soud skutečně zrušil abolici, objevila by se nová skutečnost, která nebyla při zastavení trestního řízení známa (totiž že rozhodnutí prezidenta nařídit zastavení trestního řízení je nezákonné a protiústavní). Tudíž by odpadla zákonná překážka, podle níž nelze obnovit trestní řízení, neboť abolice by se na pachatele dále nevztahovala. To nás vede k optimistickému a uspokojivému závěru:

Respektováním platného práva dospíváme k tomu, co vyplývá z práva přirozeného, že trestní stíhání mají být v případě zrušení abolice obnovena a pachatelé musí vrátit majetek těm, které o něj trestnou činností připravili.

Autor: Jakub Michálek | pátek 18.1.2013 14:02 | karma článku: 20.06 | přečteno: 1465x

Další články blogera

Jakub Michálek

Jak se stavět k čínským represím

Slušný pražský zastupitel za Piráty se občas stydí, když si přečte něco z novodobé historie Pekingu... díky ČSSD nového sesterského města Prahy. Je to taková malá připomínka, že Čína je stále komunistickou diktaturou.

19.7.2016 v 14:56 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 220 | Diskuse

Jakub Michálek

Senátoři, nezpoplatňujte technické normy!

Vyhrál jsem spor nad státem, aby bezplatně poskytoval technické normy ve stavebnictví. Stát rozsudek porušuje. Místo toho ministr Mládek (ČSSD) prosadil ve Sněmovně opětovné zpoplatnění. Pomohou senátoři zastavit tuhle levárnu?

11.2.2016 v 0:00 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 471 | Diskuse

Jakub Michálek

Technické normy míří konečně na Internet

Stavaři si doteď museli technické normy kupovat, ačkoliv podle zákona na ně měli nárok bezplatně. Soud teď nařídil ministerstvu a úřadu pro normalizaci, aby začaly dodržovat zákon a zveřejnily je!

31.5.2015 v 19:06 | Karma článku: 27.99 | Přečteno: 1812 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

ondřejmrázek Mrázek

Svěží vichr z hor nebo nájemné beranidlo?

Spanilá jízda oficiálního vyhnance z Ukrajiny Michaila Saakšviliho po ukrajinských městech je předzvěstí dalších politických otřesů v beztak notně roztřesené zemi. Kdo z nich bude mít prospěch?

22.9.2017 v 17:16 | Karma článku: 11.05 | Přečteno: 246 | Diskuse

Miroslav Gruner

Horáček nakrocil k legalizaci zločinu

Když v zemi existuje mnozstvi osob dluzicich státu a Horáček ve chvílích, kdy se mu začínají preference potacet, jim chce vyjednat úrokový pardon, je zjevné, že mu jde o moc.

22.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 876 | Diskuse

Marek Tomanka

Náhled do blízké budoucnosti

Nejpravděpodobnějším vítězem říjnových parlamentních voleb je stále hnutí ANO Andreje Babiše. Pokud prosadí mnohokrát avizované "řízení státu jako firmy", Českou republiku čekají složité časy.

22.9.2017 v 15:56 | Karma článku: 15.80 | Přečteno: 350 | Diskuse

Luboš Zálom

Nigel Farage v Praze: následujme příkladu Brexitu

Včera navštívil Prahu britský politik, europoslanec za UKIP, Nigel Farage. Připomněl ve svém projevu českým euroskeptikům, že snaha na znovuzískání suverenity na bruselském politickém molochu má smysl.

22.9.2017 v 13:46 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 960 | Diskuse

Jan Dvořák

Přijít kvůli neschopným agentům o jedinou teroristickou skupinu by byl opravdu luxus!

Soud osvobodil skupinu anarchistů, která měla podle obžaloby chystat teroristický útok na vlak s vojenskou techniku a automobily.

22.9.2017 v 13:38 | Karma článku: 16.40 | Přečteno: 570 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1730

Jakub Michálek je zastupitel hl. m. Prahy za Piráty, profesí právník se zálibou v autorském právu a svobodném přístupu k informacím.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.