Tunel s názvem „státní norma“

24. 10. 2013 14:47:31
Stovky tisíc podnikatelů, studentů, učitelů musí podle zákona dodržovat státní technické normy. Stát je zaplatil, uložil lidem povinnost je dodržovat a lidé si je zas a znovu musí kupovat za částky významně převyšující náklady kopie. Chceš znát státní technickou normu? Zaplať!
Kopii technické normy si nezhotovíte ani v knihovně, ani na úřadě. Podle zdravého selského rozumu by měly být státní technické normy co nejdostupnější. Ve skutečnosti je lze získat a kopírovat jen s povolením státu.
Kopii technické normy si nezhotovíte ani v knihovně, ani na úřadě. Podle zdravého selského rozumu by měly být státní technické normy co nejdostupnější. Ve skutečnosti je lze získat a kopírovat jen s povolením státu.VŠB

V čem je problém? Zákon zakazuje šíření technických norem, které jsou placeny z veřejných prostředků, bez povolení příslušného úřadu. Podle platných zákonů však mají být některé normy veřejně bezplatně dostupné. Příslušný veřejný úřad, který má strašně dlouhé jméno (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví), vyžaduje za kopírování poplatek a omezuje možností tisku elektronické verze, pokud nezaplatíte další peníze.

Zajímaly mě dva konkrétní příklady:

  • Techické normy ve stavebnictví
    Za prvé jsem požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím o technické normy, které mají být volně dostupné. Platný stavební zákon obsahuje ustanovení, že všechny závazné technické normy v oblasti stavebnictví musí být bezplatně dostupné. Každý architekt a stavební inženýr je vázán při své práci obrovským počtem norem, které musí dodržet, aby byla stavba bezpečná. Tyto normy jsou sice závazné a mají být bezplatně k dispozici, ale skutečnost je jiná. Nikde na Internetu kolekci technických norem ve stavebnictví nenajdete. Ministerstvo průmyslu a obchodu dokonce tvrdí, že taková norma je pouze jedna. Požádal jsem o pomoc Českou komoru architektů a dostalo se mi ujištění, že závazných technických norem ve stavebnictví je celá řada. Mým cílem je dosáhnout zveřejnění těchto technických norem.
  • Technické normy citování literatury
    Za druhé jsem požádal o technickou normu, která upravuje způsob citování publikací v seznamu použité literatury. Pokud jste někdy psali bakalářskou nebo diplomovou práci, tak ji určitě znáte. Tato norma předepisuje, že se příjmení autorů píší velkými písmeny, jméno a název knihy se při citování odděluje tečkou a další veledůležité věci, bez kterých nelze diplomovou práci obhájit. Zkontroloval jsem si, že tuto normu vytvořil za peníze ze státního rozpočtu Český normalizační institut a není tedy žádný důvod, abych za ní teď musel platit, bez ní bych diplomovou práci neobhájil. Přesto po mně úřad požaduje, abych úhradu zaplatil a normu si koupil. Mým cílem je, aby tato norma byla veřejně bezplatně dostupná v souladu s ústavně zaručeným právem na informace.

Tvorbu norem platí z části stát a z části uživatelé

Úřad to zdůvodňuje tím, že současný systém prostě vyžaduje placení za technické normy, protože to je napsáno v zákoně. Současný systém funguje tak, že vytvoření částečně zaplatí stát z rozpočtu úřadu a částečně je hrazeno z peněz vybraných za prodej jiných norem jejich uživatelům, případně z prostředků toho, kdo o vytvoření normy požádal.

Podívejme se na konkrétní data, která mi úřad poskytl:

Náklady a výnosy spojené s tvorbou, zpracováním, distribucí a
licencováním státních technických norem v roce 2012 (v Kč)
Položka Online Offline Celkem
Náklady celkem 78 012 576
— z toho tvorba a zpracování státních technických norem 73 401 472
— z toho náklady na distribuci českých státních norem 1 446 135 3 164 969 4 611 104
Výnosy celkem 95 237 269
— z toho státní dotace na tvorbu technických norem 36 100 000
— z toho výnosy z prodeje českých státních norem 5 445 272 53 691 987 59 137 259

Zdroj dat: Informace poskytnuté ÚNMZ v reakci na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb.

Z výše uvedených údajů vyplývají následující závěry:

  • České technické normy jsou z významné části placeny státem.
    Státní příspěvek se na financování státních norem podílí více jak třetinou. Zbytek příjmů tvoří poplatky vybrané od jednotlivých uživatelů (v tabulce nejsou zahrnuty příjmy od osob požadujících vytvoření normy), převážně z placení za normy v elektronické podobě.
  • Příjmy určené na státní normy podstatně převyšují náklady.
    Je otázkou, co se s těmito penězi děje, ale patrně jsou použity na financování úředního aparátu, který v úřadu pracuje, případně do investic. Je jasné, že úřad si svou působnost, která spočívá v přeprodávání informací vyrobených za státní peníze, vzít nenechá.

Zákaz šíření technických norem

Celý tento systém financování technických norem může fungovat pouze za předpokladu, že úřady mají na šíření technických norem monopol. Jinak by si nikdo normy nekupoval a prostě by si je stáhl z Internetu. Jde o princip velmi neobvyklý, neboť normy a pravidla jsou ve vyspělých demokraciích zpravidla bezplatně dostupné každému, kdo podle nich má postupovat. Tím spíše uvedené platí, když je jejich tvorba placena ve značné míře z veřejných prostředků.

Přesto je na principu monopolu postaven platný zákon o technických standardech [1]. Zákonem byla zavedena elektronická, avšak stále výrazně zpoplatněná distribuce technických norem. Jak bývá typické, o zákonu neproběhla žádná rozprava, neboť byl údajně „technicistní novelou.“ Byl schválen v jediném čtení hlasy ČSSD, ODS, KSČM a SZ.

Tento zákon výslovně stanoví, že české technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem ÚNMZ. Výjimkou je pouze případ, kdy je věc upravena jiným právním předpisem, jako je výše zmíněný stavební zákon. Zajímalo mě, kde se v českém právu objevila taková anomálie a zeptal jsem se úřadu, zda existují mezinárodní závazky, které Českou republiku nutí bránit šíření norem.

Členství v mezinárodních technických organizacích

Podle ÚNMZ vyplývá zákaz šíření technických norem bez povolení úřadu z povinností České republiky jako člena evropských normalizačních organizací CEN (Evropský výbor pro normalizaci) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektronice), v případě mezinárodních norem pak z povinností člena mezinárodní organizace ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) a IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise).

Tyto organizace jsou zpravidla občanská sdružení registrovaná v některém zahraničním státě, jejichž členem se český Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví stal (jak se úřad bez právní subjektivity může stát členem sdružení, necháváme stranou).

Problém je v copyrightu

Všechny dokumenty upravující členství v těchto organizacích jsem si vyžádal a vyšlo najevo, že organizace opírají zákaz šíření technických norem o copyright, který údajně mají na vytvořené technické normy. Například organizace CENELEC si podle uzavřené smlouvy [2] nárokuje copyright podle belgického práva na všechny výsledky své činnosti.

Smlouva CENELEC stanoví, že členové sdružení nezveřejní žádnou publikaci bezplatně bez zvláštního souhlasu příslušného orgánu CENELEC. Tato smlouva však nijak neváže občany České republiky, kteří ji nepodepsali a povinnost se jí řídit nevyplývá ani z žádného zákona. Relevantní je pouze zákaz obsažený v zákoně, který by mohl být klidně vypuštěn.

Copyrightový nárok je podle českého práva zcela nesmyslný. Norma totiž spadá zpravidla mezi tzv. úřední díla. Podle autorského zákona je úředním dílem právní předpis, rozhodnutí, veřejná listina, úřední dokumentace úředního díla a jiná obdobná díla, kde je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Mezi úřední díla patří též i technické normy, které typicky stanoví závazné povinnosti, přinejmenším pokud jde o normy původně vytvořené úřadem s použitím veřejných prostředků.

Do budoucna lze tedy jedině doporučit, aby zákaz šíření byl zrušen, protože tomu nebrání žádné mezinárodní závazky a úřady nás pouze tahají za nos, aby vytáhli další peníze z živnostníků a podnikatelů nejen ve stavebnictví, ze studentů a učitelů a všech dalších, kdo mají povinnost normy dodržovat. Právo na informace je všem občanům zaručeno Listinou základních práv a samoúčelné vydělávání peněz státním úřadem nespadá mezi žádný z důvodů, ze kterých lze právo na informace okleštit (veřejná bezpečnost, ochrana zdraví a morálky a práv jiných občanů apod.).

Autor kandiduje v parlamentních volbách 2013 v Praze za Českou pirátskou stranu. Piráti v programu požadují volnou dostupnost všech technických norem.

[1] § 5 odst. 8 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
[2] čl. 4.3 smlouvy CENELEC o využívání práv ze dne 19. 8. 2013. Nejde o mezinárodní smlouvu ve smyslu mezistátní dohody podle mezinárodního práva veřejného, nýbrž o klasický soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem.

Autor: Jakub Michálek | čtvrtek 24.10.2013 14:47 | karma článku: 26.52 | přečteno: 3026x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (3) - přírodní červená

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

28.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 124 | Diskuse

Zdenek Slanina

Problém co začal už Arrhenius: Kysličník uhličitý a doba ledová - a teď i sopečné aktivity

Už S. Arrhenius řešil vztah obsahu CO2 v atmosféře i k době ledové. Tehdy hlavně ukázal, že jeho navyšování v atmosféře povede k nárůstu její teploty. Nyní výzkumy z univerzity v Sydney ukazují na roli sopek v nástupu ochlazování.

26.3.2024 v 5:22 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 514 |

Martin Tuma

Berte Viagru, dokud si na to vzpomenete

Rozsáhlá studie odhalila významné snížení výskytu Alzheimerovi nemoci u pravidelkných uživatelů Viagry

25.3.2024 v 14:17 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 303 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (2) - průmyslová žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními nebo umělými barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? (délka blogu 3 min.)

25.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 189 | Diskuse

Dana Tenzler

Barvy v kuchyni (1) - přírodní žlutá

Blíží se Velikonoce. Napadlo vás někdy, čím se vlastně barví velikonoční vajíčka? Jakými přírodními barvivy se dá jídlo barvit dnes a jak tomu bylo v minulosti? První díl seriálu o barvách.

21.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 18.12 | Přečteno: 293 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1827

Jakub Michálek je zastupitel hl. m. Prahy za Piráty, profesí právník se zálibou v autorském právu a svobodném přístupu k informacím.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...