Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kopírovací monopol nemotivuje autory, ale nakladatele

24. 09. 2012 1:05:14
Kopírovací monopol nemotivuje autory, aby psali nové knihy. Za to motivuje nakladatele, aby na knižním trhu likvidovali jakoukoliv konkurenci. Případ „provokatérky“ Julie Schrammové ukazuje, jak nakladatelé používají starého triku, aby si zachovali dominantní postavení na knižním trhu. A to i přes to, že používají dávno zaostalé technologie, které by svobodná soutěž rychle vytlačila.
Julie Schrammová na Spolkovém stranickém sněmu Pirátů v roce 2012Julie Schrammová na Spolkovém stranickém sněmu Pirátů v roce 2012Bastian Haas

Julie Schrammová, která sedí v předsednictvu Pirátské strany Německa, vydala knihu Klikni si na mě. Ta vzbudila pořádné pozdvižení mezi členy Pirátské strany. Ne kvůli názvu, který vyvolává dojem politické prostitutky, ale kvůli jejímu nakladateli. Ten začal jejím jménem posílat žádosti o smazání na servery, které knihu nabízely volně ke stažení.

Nejprve si připoměňme, že jedno z prvních ospravedlnění kopírovacího monopolu obsahuje Ústava Spojených států amerických. Ta dává parlamentu pravomoc „podporovat vědecký pokrok a uměleckou tvorbu tím, že stanoví omezenou dobu, po kterou budou mít autoři výlučná práva ke svým dílům.“

Kauza Julie Schrammová poskytuje skvělý příklad, na kterém lze srovnat fungování kopírovacího monopolu s jeho deklarovaným účelem, kterým je podpora vědeckého pokroku a umělecké tvorby, přičemž se zaměřuje na dlouhodobé trendy, k nimž by jistě bylo možné najít i výjimky.

Nakladatel se odvolává na autora,...

V roce 1709 byl přijat první „autorský“ zákon pod názvem Statut královny Anny. Zákon potvrzoval monopol nakladatelů v době trvání 14 let, který získají se souhlasem autora. Monopol nakladatele na šíření díla byl poprvé zdůvodněn blahobytem autora.

Argumenty odpůrců, kteří zákon považovali jen za výsledek nakladatelské lobby a varovali před monopolem na knižním trhu, se potvrdily. Zavedení kopírovacího monopolu způsobilo, že v Anglii v té době jezdili nakladatelé ve zlatých kočárech, zatímco v Německu, kde kopírovací monopol neplatil, se vydávalo desetkrát tolik knih na obyvatele.

Ačkoliv kopírovací monopol existoval na knižním trhu již dříve (například jako odměna za registraci u panovníka nebo církve), teprve postoupení práv autora nakladateli a teze, že bez monopolu by se autor neuživil, umožnily jeho obhajobu před širokou veřejností. Také dnes je kopírovací monopol hlavním důvodem, proč si nakladatelé v porovnání s ostatními subjekty na tržním trhu uchovávají dominantní postavení, které by při liberálním autorském právu a sdílení na Internetu vůbec nepřicházelo v úvahu.

Příklad: V případě Schrammové je odvolávání na autora zvlášť patrné. Na stránkách s odkazem na smazanou knihu je informace o tom, jak kniha byla odstraněna na žádost samotné autorky, ačkoliv jde o aktivitu nakladatele.

...ale autoři jsou závislí na nakladateli...

Ve skutečnosti má autor slabé vyjednávací postavení v porovnání se zavedeným nakladatelstvím. Pouze nejpopulárnější autoři si mohou vyjednat nestandardní podmínky. Existující distribuční sítě fungují v Evropě stále přes pulty knihkupectví a sdílení přes Internet se omezuje jen na část počítačově gramotné populace.

Slabé postavení vůči nakladateli má autor také ve vědě. Bez publikace v zavedených nakladatelstvích není článek ve vědecké komunitě vůbec uznán. Výjimkou je pouze několik dynamických oborů jako např. částicová fyzika, kde články před ediční úpravou zveřejňují sami vědci ve veřejných archivech na webu.

Pokud mají autorské zákony nějaký smysl, je to právě vyvážení faktické nerovnosti mezi autorem a nakladatelem.

Příklad: Schrammové se povedlo vyjadnat leccos. Za deset let bude kniha volně k dispozici, vydavatel se zavázal uživatele nejprve upozornit, než proti němu začne využívat zákonné prostředky, kapitoly knihy smí Schrammová postupně zveřejňovat na svém webu,... nicméně knihu stále nesmí dát k dispozici k nekomerčnímu užití, jak to Pirátské strany navrhují v programu. Ačkoliv požadavky na odstranění knih jsou rozhodnutím nakladatele, rozhodně nejde o ideální situaci a mezi Piráty vyvolala Schrammová právem pobouření.

Pokud má s vyjednáváním svobodnějších podmínek problém i členka předsednictva německých Pirátů, pro normálního autora je to v zaběhlém systému u velkých nakladatelství téměř nemožné. Je třeba si uvědomit, že pokud bychom kategorický odsudek dotáhli do konce, člen Pirátů by nemohl vydat ani vědecký článek v prestižním vědeckém nakladatelství, neboť tato nakladatelství často také nedovolují další šíření článku.

Piráti neříkají umělcům, aby se na možnosti zpeněžení svých děl v existujícím systému vykašlali, ale aby podpořili jeho aktualizaci, která změní úlohu nakladatelství a přizpůsobí podmínky fungování knižního trhu dostupným technologiím. Do té doby budou o přístupu ke knihám fakticky rozhodovat nakladatelé, kteří na knižním trhu ovládají komerční kanály k široké veřejnosti.

...a nakladatel není motivován k tvorbě, ale k odstranění konkurence.

Zdůvodnění kopírovacího monopolu uvedené v Ústavě Spojených států amerických je klíčové: Kopírovací monopol má motivovat autory k tomu, aby věnovali více času a úsilí tvorbě autorských děl. Ústava má za cíl, aby byl podpořen vědecký pokrok a umělecká tvorba, což jsou hodnoty sdílené celou společností. Kopírovací monopol nebyl zaveden kvůli tomu, abychom zajistili akcionářům nakladatelství dobrou penzi nebo abychom protežovali jinou zájmovou skupinu, ale pro podporu vědecké a umělecké tvorby, která by bez kopírovacího monopolu nevznikla. Ochrana investic vložených do díla je pouze prostředkem, který by měl být tomuto cíli přiměřený a podřízený.

Příklad: V případě Schrammové přítomnost kopírovacího monopolu způsobila úplný opak: Autorka dílo vytvořila, zveřejnila na webu a přístupnila veřejnosti online na serveru Pirátské strany Německa. Výlučné právo nebylo potřeba a kniha se dostala ke všem čtenářům, kteří měli zájem. Teprve potom uzavřela smlouvu s nakladatelstvím, na jejímž základě získalo nakladatelství kopírovací monopol a začalo požadovat smazání knihy na serverech, kde byla k dispozici. Kopírovací monopol zde byl podmínkou, aby se Schrammová dostala do zaběhlých distribučních sítí nakladatelů, nikoliv nástrojem, který by podporoval rozvoj umělecké tvorby ve společnosti. Prosazení kopírovacího monopolu paradoxně vedlo k tomu, že kniha byla pro uživatele méně dostupná.

Příklad: Negativní vliv kopírovacího monopolu znám dobře i ze svého studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde působím jako akademický senátor a člen ediční komise. Zde se například stávalo, že učitel pro účely výuky napsal sbírku příkladů a dal ji studentům k dispozici na svůj web. Jakmile ale podepsal smlouvu s vydavatelem, knihu ze svého webu musel odstranit. Tato situace byla o to pochmurnější, že učitel musel odstranit svou knihu z webu i v případě, že ji vydalo fakultní nakladatelství Matfyzpress, které financuje škola z veřejných prostředků. Situaci se naštěstí podařilo výrazně zlepšit, nicméně například vědecké články zaměstnanců veřejné vysoké školy jsou stále převážně pod zámkem soukromých nakladatelů, kterým za ně musí platit školní knihovny.

Jak v případě smazných stránek s knihou Julie Schrammové, tak v případě vědeckých publikací lze usoudit, že kopírovací monopol často přístup k autorským dílům zhoršuje, neboť nakladatel se snaží zbavit byť virtuální konkurence. Pokud by kopírovací monopol neexistoval, autoři by mohli využít nové distribuční sítě, které by narozdíl od dnešních nakladatelství byly přizpůsobeny možnostem nových technologií. Právě neschopnost naplnit deklarovaný cíl je vedle zásahů do svobody občana hlavním problémem kopírovacího monopolu.


Na skandálu Julie Schrammové je dobře vidět, jak se nakladatel zaklíná autorem, který je na něm v podstatě závislý. Nakladatel pod záminkou zabezpečování příjmu autorů sleduje svůj obchodní zisk. Jde o starý trik používaný již od osmnáctého století. Honba za ziskem v podobě mazání odkazů na webové verze je logická, nicméně je v rozporu s cílem, pro který byl kopírovací monopol zaveden: Kopírovací monopol nepodporuje přístup veřejnosti k dílům, naopak ho komplikuje.

Rozhodující „výhodou“ kopírovacího monopolu v dnešních podmínkách není objektivní prospěšnost užitečnému cíli, nýbrž udržení zavedeného obchodního modelu prodeje kopií a s ním spojeného postavení na trhu šíření informací. Prodej fyzických kopií i nadále dominuje na knižním trhu. Je to zejména proto, že platné právo založené na kopírovacím monopolu je ušito na míru právě centralizovanému prodeji kopií.

Ačkoliv systém kopírovacího monopolu přetrvává, není již variantou právní regulace knižního trhu, která by společnosti nejvíce prospívala z hlediska rozvoje tvorby a vědeckého pokroku. Vyhovuje úzké skupině zavedených nakladatelů. Z případu Julie Schrammové, jejíž kniha musela být kvůli nakladateli odstraněna z webu, je patrné, jak by se měl kopírovací monopol změnit: Právní regulace by neměla šíření znalostí a kultury omezovat, ale podporovat.

Související odkazy

Autor: Jakub Michálek | pondělí 24.9.2012 1:05 | karma článku: 15.60 | přečteno: 1638x

Další články blogera

Jakub Michálek

Jak se stavět k čínským represím

Slušný pražský zastupitel za Piráty se občas stydí, když si přečte něco z novodobé historie Pekingu... díky ČSSD nového sesterského města Prahy. Je to taková malá připomínka, že Čína je stále komunistickou diktaturou.

19.7.2016 v 14:56 | Karma článku: 9.42 | Přečteno: 246 | Diskuse

Jakub Michálek

Senátoři, nezpoplatňujte technické normy!

Vyhrál jsem spor nad státem, aby bezplatně poskytoval technické normy ve stavebnictví. Stát rozsudek porušuje. Místo toho ministr Mládek (ČSSD) prosadil ve Sněmovně opětovné zpoplatnění. Pomohou senátoři zastavit tuhle levárnu?

11.2.2016 v 0:00 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 482 | Diskuse

Jakub Michálek

Technické normy míří konečně na Internet

Stavaři si doteď museli technické normy kupovat, ačkoliv podle zákona na ně měli nárok bezplatně. Soud teď nařídil ministerstvu a úřadu pro normalizaci, aby začaly dodržovat zákon a zveřejnily je!

31.5.2015 v 19:06 | Karma článku: 28.31 | Přečteno: 1822 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Pavel Starý

Karty ve sněmovně jsou rozdány

Moje slova z předchozího blogu se naplňují. Jasná vládní koalice se v nové sněmovně nerýsuje. Kde jsou příčiny současného stavu a jak to celé nakonec dopadne?

24.11.2017 v 15:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 7 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Nemravná privatizace 17. listopadu aneb kádrováci v akci

Musela jsem si nechat pár dní odstup, abych vydýchala rozčarování z průběhu oslav 17. listopadu. Opět se ukázalo, jak hlasití jsou u nás příznivci tzv. selektivní demokracie.

24.11.2017 v 14:30 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 404 | Diskuse

Roman Máca

Reakce na rozhovory s nominantem do čela bezpečnostního výboru Radkem Kotenem (SPD)

Pan poslanec Radek Koten (SPD) je podle mého názoru vysoce nekompetentní nedůvěryhodná nepravdy hovořící osoba a současně je i bezpečnostním rizikem. V článku předkládám argumenty vedoucí k tomuto závěru.

24.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 825 | Diskuse

Jan Bartoň

ANO to dalo Fialovi „sežrat“

Nezvolení Petra Fialy do místopředsednické funkce není jenom demonstrace síly. Je to ocenění „konstruktivní role“, kterou ODS při sestavování orgánů sněmovny předvedla v Kalouskově bloku.

24.11.2017 v 13:43 | Karma článku: 30.19 | Přečteno: 1102 | Diskuse

Erik Steinn

Babiš konečně nabídl Fialovi akceptovatelnou nabídku k sňatku

ODS je v koutě, takovou nabídku nelze odmítnout!! Stát bude říti několik státních firem a agentur, jejichž ředitelem bude pan Babiš, pak už je jedno kdo bude předsedou vlády.

24.11.2017 v 11:32 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 1678 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1737

Jakub Michálek je zastupitel hl. m. Prahy za Piráty, profesí právník se zálibou v autorském právu a svobodném přístupu k informacím.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.