Tento měsíc byla oficiálně ukončena podpora pro operační systém Window XP. Masově rozšířený operační systém využívá ještě dnes skoro 30 % osobních počítačů. Zkušenost se systémem Windows XP ukazuje, jak je doba copyrightu podle současných zákonů nesmyslně dlouhá.
Windows XP je opravdu stařeček, na trh ho společnost Microsoft uvedla v roce 2001. Prodej byl ukončen po sedmi letech v roce 2008, nicméně na nově vyráběných počítačích se prodával až do roku 2010. Na trhu byl tedy celkem devět let od vydání. Od 8. dubna 2014 nejsou vydávány bezpečnostní aktualizace, takže se nezabezpečené počítače s tímto systémem si mohou podmanit počítačoví hackeři.
Pro mě zůstává nepochopitelná jedna věc: Tento operační systém byl na trhu devět let, nicméně autorská práva na produkt trvají 70 let od jeho vydání. Znamená to, že víc než 60 let bude zakázáno tento systém používat bez licence. Tu může udělit jen společnost Microsoft, která ji však už neposkytuje. To je samozřejmě pochopitelné, protože se nyní soustředí na nové produkty. Stejně tak je ale pochopitelné, když ostatní chtějí, aby po době masivního komerčního úspěchu byl systém v rozumné době uvolněn ke zkoumání a využití. Nově tedy bude šíření systému Windows XP blokováno, a to i pro účely vědeckého zkoumání, zpracování a dalšího využití.
Je to jeden z absurdních důsledků současného nastavení systému copyrightu, či chcete-li eufemisticky, autorských práv. Základem copyrightu je zákonný monopol. Zákonný monopol je omezením volného trhu, kvůli němuž určitý produkt může nabízet pouze jediný dodavatel. Tento monopol sám o sobě nemusí být vždy špatný, protože pobízí inovátory k vývoji nových komerčně úspěšných produktů. Podle mého názoru však není v případě copyrightu délka monopolu nastavena správně.
Hledání toho správného modelu
Operační systém Windows XP byl jednou z komerčně nejúspěšnějších aplikací a těžko bychom našli jiný software, který byl na trhu tak dlouho. Ani v případě Windows XP však monopolista nebude produkt po období komerčním vytěžení více než 60 let prodávat ani jinak využívat. Vynucovat to má stát, který zakazuje vytvořit si kopii, a na piráty má posílat trestní aparát. Realita je pochopitelně jiná, protože podstatná část spotřebitelů si produkt kopíruje bez ohledu na zákony. Státní orgány to nijak nevzrušuje, ještě nedávno totiž taky pirátily. Co je však horší, na produktu není možné stavět další inovace a nemůže z něho těžit svobodný software.
Zákony, které neberou v potaz realitu, je třeba reformovat, aby opět sloužily celé společnosti, nikoliv zvýšení prodeje nového produktu konkrétního výrobce. Vlastnictví zavazuje a považuji za správné, aby na komerčně vytěžených programech mohla stavět komunita. Příkladem možného reformního směru je názor zastávaný např. Richardem Stallmanem, otcem svobodného softwaru. Podle něho by se měla zkrátit doba trvání copyrightu na 10 let od vydání (což přibližně odpovídá nejdelší době prodejnosti softwaru). Tento názor zastávají konzistentně od založení v roce 2009 i čeští Piráti. Přijde mi to jako nejrozumější první krok, který můžeme s dnešními znalostmi učinit. Musíme se ale připravit na to, že za dvacet let nás rozvoj technologií může donutit k něčemu úplně jinému.
Představuji si, jak se bude v roce 2072 (!) oslavovat okamžik uvolnění, kdy copyright na Windows XP uplyne. Lidé konečně získají přístup k systému, který již šedesát let není na trhu a teprve ten den ho budou moci legálně využívat. Něco mi ale říká, že v té době už to bude tento systém pro výzkumníky zcela nezajímavý, neboť takovou „vykopávku“ budou pamatovat jen pamětníci. Pouze malá část inovativních postupů, které nakódovali programátoři do střev tohoto operačního systému, bude mít v mezidobí užitek pro technický pokrok.
Zákaz využívat a recyklovat komerčně vytěžený software znamená, že po deseti letech úspěchu čeká Windows XP jen šedesát let umírání.
